ZŠ Běrunice - školní web - FOTOGALERIE

 Historie školy v Běrunicích

     Počátky školy ztrácejí se v nedostatku písemného historického materiálu. V patentní knize zdejší školy jest jen nepatrná poznámka bývalého a jednoho z prvních učitelů školy – Vorla, že škola existovala již roku 1762. Jisté však je, že dokud v Běrunicích nebyla zřízena lokalie, byly děti povinny choditi do farní školy v Městci Králové. Svědčí o tom vyprávění Fr. Libánského z Dlouhopolska, jednoho z prvních školáků a pamětníků počátků školy: „Chodilo sem několik chlapců, asi 4 a méně – děvčata nešla nikam.“

    Teprve kolem roku 1780 a snad již r. 1772, jak uvádí poznámka v dějinách školy běrunické, třikráte v týdnu docházel ze Střihova do Běrunic vojenský vysloužilec Jan Zelinka, zvaný „basař“, a učil v domku č. 33 „muzice a liteře“ (podle ústního podání).

    Roku 1787 zřízena byla v místě lokalie a lokalista Václav Dvorský v chalupě číslo 11 počal sám vyučovati čtení, pokud nebyla postavena farní budova. Teprve r. 1789 nákladem náboženského fondu  a pod jeho patronací byla vystavěna jednopatrová budova fary, v jejímž přízemí zřízena byla školní světnice pro 80 dětí. Patřilo jich se tehdy asi 70.

    Teprve roku 1798 následovalo zákonité schválení nové školy a týmž rokem ustanovena dekretem Gubernia učitelem Jan Zelinka, (syn předchozího Jana Zelinky), který byl „dle předpisu k učitelskému ouřadu vyučen“ – jak jest v jeho ustanovení poznamenáno.

Právní postavení tehdejšího učitele a celého tehdejšího školního zřízení vysvitne však jasně z faktu, že ač mu byl příjem za vyučování řádně vyměřen, nebyl po dlouhou dobu vůbec, později jen z části vyplácen a učitel byl nucen získávati finanční prostředky pomocí „muziky“, varhaničení a kostelničení. Přece však „učili dobře tito učitelé – písmo bylo samá dekorace – muzice nebylo daleko rovno“, vypráví zmíněný již Fr. Libánský. Podučitelé s učitelem Zelinkou působící byli Fr. Špinar a An. Mach.

    Zatím počet školních dítek stoupá, roku 1837 činí již 183, příštího roku pak přes 200.

Již roku 1830 p. Stránský (lok). Uznal, že školní místnost ve faře nevyhovuje a navrhl zřízení nové samostatné školní budovy. Teprve však po překonání překážek, které kladly nevyspělé poměry, roku 1838 přijímá krajský úřad plán nové školy a r. 1839 vydává Guberniální úřad nařízení o postavení školní budovy o poschodí, se dvěma třídami a byty pro učitele a pomocníky. Panství dymokurské splatilo povinný příspěvek 628 zl. kon. min. a chlumecké, teprve však po čase, za 1516 zl. staviva. Občanstvo běrunické pracovalo na stavbě školy. Stavební místo vyvoleno uprostřed rozsáhlé návsi.

    R. 1844 byli osadníci vybídnuti, aby sváželi materiál ku stavbě, roku 1845 byla budova dokončena a v červnu téhož roku vysvěcena vikářem F. A. Vackem z Kopidlna. Slavností řeč při svěcení promluvil k shromážděnému občanstvu krajský komisař Platzer. Za čtyři neděle poté byla nová budova odevzdána svému kulturně výchovnému účelu, kdy počíná v jejich místnostech vyučování.

Učitelem v těchto dobách jest výborný hudebník Vorel se svými pomocníky Koopem,  Nesvadbou, Valentou a Drapákem, který posléze po smrti Vorlově (1856) stává se sám učitelem, zanechávajícím po sobě paměť vynikajícího hudebníka a pilného učitele.

    I finanční a právní poměry jmenovaných učitelů zvolna se lepší. Roku 1870 stanovena zákonem povinnost dětí choditi do školy do 14 let. Vzrůst počtu  obyvatelstva a prodloužení docházky školní způsobuje větší počet žáků školy, který již roku 1878 dosahuje č. 302. Byla proto po roce otevřena třetí třída, avšak pro nedostatek místa ve školní budově, najata světnice v domku Jana Vostrovského č.p. 10, kde se vyučovalo až do roku 1881. Téhož roku počet dětí dosahuje již čísla 353.

Byla proto nutno uvažovat o restauraci staré nevyhovující budovy, která byla uskutečněna přístavbou čtyř tříd na východní straně školy; stará škola pak nově upravena v byty učitelů. Náklad restaurace činil 10 246 zl. 41 kr.

Počátkem roku 1882, kdy po správci školy Kozelkovi nastoupil týž úřad Fr. Obešlo, byla otevřena čtvrtá třída a roku 1887 třída pátá.

    V téže době na východní straně školní budovy, na místě prázdné blátivé návsi zřízena se značným nákladem školní zahrada 1884.

    Školskými zákony publikovanými r. 1870 upraven i vztah školy k církvi, z jejíhož područí byla tato vyňata a stanoveny světské školní úřady s mocí dohlédací. Během roku 1878 ustanovena místní školní rada jako místní úřad školní a stanoveno též opatřování věcných potřeb školních, čímž i škola postavena na základ nového právního řádu.

    V pětiletí od doby zřízení páté třídy stoupl počet žactva školou povinného na 448 a uvažováno o stavbě budovy se dvěma místnostmi. Roku 1892 učinila však místní školní rada návrh na rozdělení školního obvodu a zřízení školy v obci Dlouhopolsku, která r. 1893 podává žádost o postavení dvoutřídní školy. Stavba uskutečněna r. 1894, ale aktualita stavby zmíněné již školní budovy v Běrunicích nebyla příliš oddálena, neboť již roku 1901 dostupuje počet žáků této školy 389.

    Místní školní rada byla vybídnuta ke stavbě tří nových učeben, když byla podána žádost obce Kněžiček o stavbu vlastní školní budovy a tím vyškolení ze školního obvodu běrunického. Vyškolení uskutečněno roku 1903 a tím rozšíření školy běrunické oddáleno, ale škola zůstává vzhledem k dostatečnému počtu žactva pětitřídní.

Roku 1904 jmenován říd. uč. V. Šnábl, který navrhl provedení oprav uvnitř školní budovy, mezi jinými také zřízení pobočky při IV. třídě. Úprava provedena byl r. 1905, zevní úprava budovy provedena r. 1914.

Týmž rokem nastupuje místo říd. učitele Robert Svoboda, který převádí kroky školy rušnými a smutnými dobami světové války a jemuž se dostává cti zahájiti vyučování v novém státě československém.

Nový stát hlásil se ihned v počátcích k řadám států kulturních, jimž předním úkolem bylo vybudovati svobodnou školu vyhovující demokratickým zásadám nové ústavy. Jsou to zákony Habrmanovy, které jsou kvitovány ve školní kronice doslovně takto: „První rok svobody vyplněn úrodnými pracemi, a aby tak i v příštích letech se dálo, voláme svobodně: Nazdar!“

    Škola stává se kulturním střediskem obce. Roku 1921 byla při obecné škole zřízena lidová škola hospodářská s úkolem poškolního všeobecného i odborného vzdělání žáků – zemědělců.

Roku 1925 zredukována obecná škola zrušením jedné definitivní třídy na čtyřtřídní školu.

Roku 1926 odchází R. Svoboda na trvalý odpočinek a říd. uč. ustanoven J. Čuban, za něhož roku 1929 zřízena pobočka při druhé třídě. R. 1937 po odchodu jmenovaného do výslužby ustanovena zat. říd. uč. M. Svobodová.

O prázdninách roku 1937 provedena restaurace školní budovy přestavbou schodiště, rozšířením chodeb, rozmnožením oken a celkovou úpravou vnější. Touto přestavbou, podniknutou nákladem 45 145,15 Kč. budova školní získala vzhledem i účelností.

Počátkem roku 1938 ustanovena škola pětitřídní.