Velké Výkleky

První zmínka o Vyklekách se datuje rokem 1369. Dějiny obce jsou od počátku úzce spojeny se Slibovicemi. V okolí vsi byly rozsáhlé rybníky: "Vyklecko" (52 ha), "Rytíř" (51 ha), "V Plecích" (24 ha), které se v 18. vysušily, ale pozemky přesto zůstaly většinou podmáčené. V roce 1891 se zde proto prováděly první pokusy s melioracemi.
Název obce se během staletí příliš neměnil. R. 1457 de Wyklek, 1654 Wikleky, 1847 Gross-Wyklek, 1854 Velké Výkleky.

 

Tvrz ve Velkých Výklekách postavil asi až některý z potomků Buška Cidlinského ze Sluh, který je získal roku 1528 z odkazu Alžběty z Barchova. Jan Cidlinský (1579-1604) pak Výkleky odkázal své manželce Johance z Dobřenic, která je roku 1604 postoupila synům z prvního manželství - Burianovi a Jiřímu Slibovským ze Skřivan. Tehdy je také tvrz prvně bezpečně doložena. Za Buriana Slibovského roku 1612 tvrz vyhořela, byla však asi brzy obnovena, protože se uvádí i roku 1622, kdy mu byly jeho statky zkonfiskovány. Velké Výkleky s tvrzí pak získal Albrecht z Valdštejna (až na Chlumecko tedy zasahovaly jeho severočeské državy), ale již roku 1627 připadly Václavu Vchynskému. V roce 1645 pak od Oktaviána Kinského koupila tvrz Marie Bleilebenová z Pichelbergu a ještě téhož ji i se statkem postoupila strahovsému klášteru. Poslední zmínka o pochází z roku 1652, kdy ji i se vsí získal Albrecht Vltavský z Manšvartu. Od jeho syna koupil Výkleky roku Leopold Kustoš ze Zubří. Jeho syn Leopold Prokop prodal roku Výkleky Oldřichu Vchynskému, čímž byly již trvale přičleněny k chlumeckému panství. Statek Velké Výkleky-Slibovice byl sice až do 2. poloviny 18. století považován za samostatný, byl však spravován z Chlumce nad Cidlinou Tvrz zde zřejmě úplně nezanikla a s omezenými hospodářskými funkcemi existovala dále, neboť ještě Sommer do roku 1835 uvádí ve vsi vrchnost zámek a dvůr. O zámku je pak zmínka ještě roku 1896

Pomník padlých
z 1. světové války je na kraji návsi u silnice. Na pískovcovém podstavci je vysoký kvádr z pískovce, na němž je černá deska s 19 jmény padlých. Na kvádru je velká socha sedícího lva. Původně tu byla socha legionáře. Za 2. Světové války v období protektorátu po příkazu sochu odstranit a zničit, byla nejprve zakopána na dvoře starosty obce Jana Zapletala , později z obavy před prozrazením rozbita. Sochu lva zakoupil národní výbor vyklecký po roce 1946. Lev však byl zhotoven z materiálu, který se během let rozpadal a proto v roce 1994 byla osazena socha nová z kamenické školy v Hořovicích.

 

Litinový kříž
Na štíhlém stupňovitém postamentu s dekorativní výzdobou na čelní straně nika s reliéfem sv. Jana Nepomuckého a nápis. Nahoře jednoduchý litinový kříž s korpusem, plechovou kruhovou tabulkou a půlkruhovou plechovou střížkou.
Druhá polovina 19. století.

 

 

  Vyklecký sbor dobrovolných hasičů byl založen r. 1940 a v současné době plní funkci zásahové jednotky Obecního úřadu Běrunice. Ve V. Výklekách udržují hasiči dlouholetou tradici masopustních průvodů.

 


Počty obyvatel - V. Výkleky 
1835 - 329, 1843 - 353, 1869 - 468, 1880 - 423, 1890 - 459, 1900 - 485, 1910 - 491, 1921 - 462, 1930 - 401, 1950 - 333, 1961 - 339, 1970 - 310, 1980 - 276, 1991 - 224, 2001 - 224,  2006 - 222