Běrunice

 Přestože Běrunicko bylo osídleno již od nejstarších dob, což dokazují nálezy vypíchané keramiky na Střihově, klíny a sekeromlaty z nejmladší doby kamenné pocházejí z Běrunic, Dlouhopolska, Kněžiček, Nového a Velkých Výklek, objevila se první písemná zmínka teprve ve 14. Století, kdy prof. Aug. Sedláček ve své knize „Hrady, zámky a tvrze“ sleduje dějiny Velkých Běrunic a uvádí, že v l. 1354 - 66 byly sídlem vladyky Slavka z Běrunic, jenž se připomíná jako patron zdejšího kostela. 

    Podle pověstí vysvětlující původ jména Běrunice, přisuzuje se založení osady vladykovi Berůnovi, který si zde postavil tvrz a po němž byla také pojmenována později při tvrzi vzniklá  osada. Jiná pověst potvrzuje, že byla naše osada již v dobách kněžny Libuše, která sídlívala na hradě Libici, jemuž náležel  poplatně i náš dvůr.  Když jednou meškala Libuše na hradě, překvapili ji naši obyvatele darem pěti bochníků chleba a mísou medu. Potěšena oddaností jejich zvolala: „Více od vás beru nic!“ A odtud prý povstalo jméno Berunice, dnešní Běrunice. Kde však stávala tato původní tvrz není znám.

 

Podrobná historie držitelů Běrunic v rozmezí 1354 - 1900 je popsaná v kronice.

 

Z běrunické historie po roce 1900

    Pod Běrunice spadala obec Běruničky, do roku 1950 také Nový, po volbách v roce 1965 se připojily Velké Výkleky, Vlkov n/L, Slibovice a Kněžičky, které tento svazek po r. 1990  opustily.

Význam obce stoupl po výstavbě železniční tratě (1900). Lokální dráha vedla z Králového Městce do Chlumce, se zastávkami v Běrunicích a Lovčicích. Dne 8. května 1901 odevzdána veřejné dopravě, a sice:

Vlaky jezdili z Králového Městce do Chlumce ráno o 6. hodině, odpoledne o 13. hodině, Z Chlumce do Městce ráno v 7.30, odpoledne 19,30 hod.

    Dne 21. srpna 1925 rozsvíceno poprvé v Běrunicích elektrické světlo k nemalé a všeobecné radosti obyvatelstva.

Téhož roku založeno Hospodářské strojní družstvo, které opatřilo pěknou mlátičku a silný motor. Většina rolníků mlátila toho roku elektrickým pohonem. Avšak i toho roku mnozí nedůvěřivý mlátili parní mlátičkou.

    Silnice v Běrunicích a okolí byla dlouhá léta bez kvalitního povrchu a stížností přibývalo. Ve školní kronice je psáno „Okresní silnice v úseku před zdejší školou byla v červnu 1941 v délce 200 m vydlážděna. Je to výsledek dvouleté práce a snahy, aby prach přestal být postrachem a úhlavním nepřítelem školních dětí. Tento úsek bezprašné silnice přispěje velmi ke zdraví našich dětí a k ozdobě obce“.

Kanalizace se v obci stavěla v šedesátých letech minulého století. Zmizely příkopy, které bývaly před domy.

    V letech 1973 - 75 se pokládal asfaltový povrch v ulicích. Náves byla osázena jehličňany. Kompletně zrekonstruován byl v r. 1994 jediný rybník    v Běrunicích „Plácek“.  Začátek 21. století patřil stavbě plynovodu a první kotel se rozeběhl před vánoci 2002.

Běrunický kostel

    Nejstarší zpráva z r. 1354 uvádí Slavíka z Běrunic patronem místního chrámu. Po válkách husitských nedostává se o chrámu zpráv. Znovu zřízen byl v XVI. věku za horlivých katolíků Dašických z Barchova, jak nápisy na zvonech svědčily. Starý zchátralý kostel byl r. 1716 až na kapli zbořen a nynější ve dvou letech nákladem zádušního fondu postaven. Znaky patronkv kněžny Montecuculi umístěny na hlavním oltáři a nade dveřmi věžními. Kostelní věž přistavena r. 1770 a v ní 4 zvony zavěšeny.

    R. 1787 byl běrunicklý kostel povýšen císařem Josefem II. na lokalii a prvním lokalistou jmenován Václav Dvorský. Postavena i farní budova o poschodí a v přízemí na čas umístěna škola. R. 1797 pokryt kostel prejzy nákl. 1300 zl. Více...

Obecná škola Běrunice  

 Počátky školy ztrácejí se v nedostatku písemného historického materiálu. V patentní knize zdejší školy jest jen nepatrná poznámka bývalého a jednoho z prvních učitelů školy – Vorla, že škola existovala již roku 1762. Jisté však je, že dokud v Běrunicích nebyla zřízena lokalie, byly děti povinny choditi do farní školy v Městci Králové. Svědčí o tom vyprávění Fr. Libánského z Dlouhopolska, jednoho z prvních školáků a pamětníků počátků školy: „Chodilo sem několik chlapců, asi 4 a méně – děvčata nešla nikam.“

    Teprve kolem roku 1780 a snad již r. 1772, jak uvádí poznámka v dějinách školy běrunické, třikráte v týdnu docházel ze Střihova do Běrunic vojenský vysloužilec Jan Zelinka, zvaný „basař“. Více...

   

Současné Běrunice

    Běrunice jsou  klidovou zónou, není zde žádný průmyslový provoz. Nedaleko jsou města Nový Bydžov (20 km), Kolín (20 km), Chlumec n/C (10 km), Poděbrady (18 km). Dopravu zajišťuje vlak a autobus.

Většina prázdných domů je postupně obsazována lidmi, kteří se zde hlásí k trvalému pobytu. Do budoucna se připravuje lokalita k výstavbě  rodinných domků.